Whistleblowing 1. - Co to vlastně je?

03. 06. 2024

Jednotlivec, ve většině případů zaměstnanec, upozorní veřejnost nebo orgány veřejné správy na neetické, nelegální nebo škodlivé aktivity uvnitř společnosti či jiné organizace. Tento akt odvahy může pomoci předcházet nekalému jednání, které by ve svém důsledku poškozovalo společnost, veřejné zájmy, zdraví lidí nebo ekonomiku. Whistleblowing umožňuje odhalovat nepoctivé jednání a vede tak k větší transparentnosti, etice a zodpovědnosti ve firemním prostředí. Jeho význam je zásadní a měl by na něj být brán zřetel.

Pokud se na tento pojem podíváme podrobněji, tak se utvrdíme v tom, že termín whistleblower má kořeny v angličtině, kde „to blow the whistle“ znamená použít píšťalku k upozornění na porušení pravidel nebo na nebezpečí, analogicky k rozhodčímu ve sportu. Koncept whistleblowingu je však mnohem starší a příklady lze nalézt již v historii starověkých civilizací, kde byli ti, kteří upozornili na korupci nebo nespravedlnost, často oceňováni nebo naopak perzekuováni. Příkladem může být římský senát. Moderní právní rámec pro whistleblowing se začal vytvářet v 70. letech 20. století v USA, kdy byly přijaty první zákony na ochranu whistleblowerů, jako je například zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (OSHA) z roku 1970. V Evropě je tento přístup přijímán mnohem později, ale dnes lze již tvrdit, že se whistleblowing stal uznávaným institutem chráněným národními i mezinárodními právními normami.

Hlavním účelem whistleblowingu je ochrana veřejnosti, ochrana práv a zdraví jednotlivců a podpora transparentnosti a odpovědnosti ve firmách a organizacích. Whistlebloweři (neboli ti, kteří nahlásí nekalé jednání, tzn. oznamovatelé) hrají klíčovou roli v odhalování a řešení problémů, které by mohly zůstat skryty, ačkoliv mohou mít značné negativní důsledky. Právní ochrana whistleblowerů je proto klíčová, je nezbytné je ochránit například proti „pomstě“ nadřízených či proti jinému znevýhodnění. Pro mnoho oznamovatelů je samotné oznámení nekalého jednání či praktiky velkým krokem do neznáma. Jak na takovéto jednání bude reagovat nadřízený, kolegové a další osoby, co když mne vyhodí a nikdo mne již nezaměstná? Kvalitně nastavený systém ochrany whistleblowerů by měl tyto obavy řešit předem a dodat osobám nezbytnou jistotu a odvahu k tomu, že je správné nekalé jednání, praktiky a chování v rozporu s právními předpisy řešit, a nikoliv je přehlížet.

Whistleblowing nejen že cílí na ochranu základních etických hodnot ve společnosti, ale také podporuje právní stát a pomáhá udržovat korporátní i vládní odpovědnost. Ačkoliv se whistleblowerům dostává stále větší ochrany, existuje ještě mnoho výzev, které je třeba překonat, aby mohli jednotlivci bezpečně a efektivně reportovat nepravosti. Jak historie, tak současné události ukazují, že odvaha jednotlivců oznámit pravdu může mít mimořádný dopad na zlepšení naší společnosti. Díky whistleblowerům již bylo odhaleno mnoho významných skandálů po celém světě.

JUDr. Sandra Sophia Loudová
advokátní koncipientka