Mám několikaletý problém s hlučným kohoutem, kterého si pořídila moje sousedka. Bydlíme ve vilové čtvrti, která se nachází v příměstské části velkého města. Výběh kohouta se nachází pár metrů od oken našeho domu. Nejhorší kokrhání je z rána, kdy to vydrží několik minut takřka v kuse. Samozřejmě, že jeho kokrhání je slyšet i v naší ložnici. Sousedce jsem několikrát vysvětloval, že tato situace je neúnosná a prosil jsem ji, zda nemůže dát kohouta pryč. Stěžoval jsem si i na městě, kde jsem si myslel často řeší problémy s hlukem. Tam se mi vysmáli. Byl jsem nucen sousedce zaslat předžalobní výzvu s tím, že mi asi nezbyde nic jiného než se soudit. Je to vůbec možné? Bude se soud zabývat kokrhajícím kohoutem? Případně podle čeho bude rozhodovat?
Obracet se na město kvůli hluku doporučujeme především v případě, kdy hluk vychází z budovy, neboť podle zákona o ochraně veřejného zdraví, je každá osoba, která používá zařízení, které je zdrojem hluku, povinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor (i pozemky určené k rekreaci).
Ohledně rušivého hluku, které vydává zvíře, zná občanský zákoník institut imisí, které zasahují do vlastnického práva. V § 1013 občanského zákoníku je uvedeno, že vlastník sousedního pozemku se zdrží všech negativních nepřímých imisí, včetně hluku, které vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. To se vztahuje i na zvíře vlastněné vlastníkem sousedního pozemku. Pakliže zřejmě není možná domluva se sousedem, je opravdu nezbytné přistoupit k soudnímu řešení sporu. Jelikož ve Vašem případě nebyla předžalobní výzva efektivní, jak správně uvádíte, nezbývá, než se obrátit na soud a podat tzv. negatorní žalobu. V negatorní žalobě se budete domáhat ukončení negativní imise způsobené hlukem.
Soud bude zkoumat místní poměry, zvyklosti a rozsah omezení způsobených touto imisí. Posouzení rozsahu imise (hluku) je věcí soudcovského uvážení založeného na všech relativních skutkových zjištění v dané věci a překročení stanovených (hygienických) limitů je jedním z hledisek, ale nemusí být tím rozhodujícím. Není tedy nezbytné, zda skutečně dochází k překračování stanových limitů pro hluk, ale postačí závěr soudu, že dochází k překračování míry obvyklé v daném místě. Je zřejmé, že soud bude jinak hodnotit obdobnou situaci v městské zástavbě než na vesnici.
Podle soudní judikatury lze závažnost imise spatřovat i ve skutečnosti, že v jejím důsledku došlo k poklesu ceny „poškozované“ nemovitosti. Pokud soud shledá žalobu za důvodnou, sousedovi může uložit povinnost zdržet se dalších imisí způsobovaných hlukem.