25. 06. 2024
Často dostáváme od klientů dotazy, jaký je rozdíl v tom, zda jim
pomůžeme s vymožení jejich pohledávek skrze exekuční nebo insolvenční
řízení.
V tomto článku se pro Vás tedy pokusíme shrnout to nejdůležitější a
zdůraznit rozdíly mezi exekučním a insolvenčním řízením.
Dluží-li Vám protistrana peníze (či jiné věci), které Vám nechce v domluvený čas vrátit a není žádná možnost se s dlužníkem domluvit, pak se po převzetí vašeho právního zastoupení obrátíme na soud, který věc rozhodne a vydá rozsudek, kterým dlužníkovi nařídí, aby Vám vaši pohledávku uhradil.
V té chvíli budeme mít v rukou pravomocný rozsudek, což je skvělé, ale Vy jste asi chtěli spíše peníze, co vám dlužník dluží. Proto je potřeba postupovat dále.
Pokud dlužník ani na základě soudního rozhodnutí nevyrovná předmětný dluh, pak nezbývá, než se obrátit na soud či exekutora, aby s vymožením pohledávky pomohl.
V exekučním řízení funguje tzv. princip přednosti, který stanoví, že exekutor uspokojí pohledávky v tom pořadí, ve kterém byly přihlášeny (s výjimkou některých pohledávek, které jsou ze zákona přednostní, jako je např. výživné). To znamená, že pokud si Váš dlužník před Vámi udělal dluh u jiného věřitele, který jej již předal exekutorovi, bude nejprve uspokojena jeho pohledávka a teprve následně ta Vaše.
V tomto případě je třeba počítat s tím, že bude třeba zaplatit soudní poplatky a v některých případech též poplatky exekutorovi.
Druhou možností je podat na dlužníka insolvenční návrh, který je možné podat pouze za podmínek mnohosti věřitelů, peněžitých závazků po splatnosti min. 30 dní a neschopnosti plnit tyto závazky.
V rámci insolvenčního řízení je zjištěn majetek dlužníka a spravedlivě rozdělen mezi přihlášené věřitele. Případně může být rozhodnuto o tom, že se majetek dlužníka nezpeněží, ale společnost bude dále provozovat činnost ze které bude splácet svůj dluh vůči přihlášeným věřitelům.
Insolvenční řízení může být zahájeno na popud dlužníka, ale i věřitele. Pro podání insolvenčního návrhu proti právnické osobě, která je podnikatelem, je však navrhovatel povinen zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč.
V případě zvolení první cesty je třeba si uvědomit, že kdykoliv může dojít k situaci, kdy jiný věřitel, či dlužník sám, podá insolvenční návrh a bude prohlášen úpadek. V takovém případě je nutné svou pohledávku opět přihlásit do insolvenčního řízení, a to bez ohledu na to, zda již byla zahájena exekuci, či nikoliv.
Neexistuje jednoduchý návod na to, kterou cestu zvolit. Každá situace je jiná a vyžaduje opatrné zhodnocení aktuálního situace, ekonomické výhodnosti a možných rizik. Důležité je vždy situaci sledovat a začít jednat včas. S tím vším Vám vždy rádi pomůžeme.
Mgr. Bc. Julie Gryciková
advokátní koncipientka